Plasko

S Plzeňským panstvím na severu sousedilo panství plaské. Krojová oblast plaská byla rozlohou třikrát větší než plzeňská. Nošení svátečního kroje však nebylo úplně všeobecné. Týkalo se zřejmě jen majetnějších selských rodin. Jeho základní součásti se podobaly ostatním krojům širšího Plzeňska, avšak doplňky a výšivky procházely složitým vývojem.

Ženský kroj tvořila bohatě nabraná sukně, podložená spodničkami, šněrovačka a košile s krátkými, nabranými rukávy. Na počátku 19. století se ještě dochovala pokrývka hlavy starobylého původu: čepeček s oušky, přes který se vázal vyšívaný pruh látky zvaný vínek. Ouška se říkalo dvěma cípkům čepce v oblasti uší, které byly vyšívané a lemované paličkovanou krajkou. Čepec s vínkem nosily vdané ženy, zatímco svobodné si na hlavu vázaly samotný vínek. Na obou ozdobách hlavy se uplatňovala bohaté výšivka – ve starších dobách zejména žlutá doplněná červenými či zelenými prvky. Žlutá barva se také vyskytovala na fěrtochu (zástěře) a dalších doplňcích.

Karmazínová výšivka

V období po roce 1820 převládl na výšivkách odstín červené barvy zvaný karmazínová. Používala se na fěrtochu, šátku na hlavu zvaném plena a na čepci. Čepec získal nový tvar, zřejmě inspirovaný čepci plzeňskými. Vzadu k němu byly přišité vyšívané „kliky“ (křídla, která neměla takové rozměry jako na Plzeňsku). Na čepci se postupně začala uplatňovat katrová (mřížková) výšivka.

Bílá katrová výšivka

Po roce 1840 už čistě bílá, katrová výšivka zdobila fěrtoch, plenu i na čepec. Vzniká tak, že se z původního plátna vytahují některé nitky a takto vzniklé otvory se bíle obšívají.